Je marihuana skutečně „bezpečnější“ než tabák?

Přestože je terapeutické využití konopí (cannabis) v posledních letech předmětem nejen zvýšeného zájmu pacientů s chronickou bolestí, spasticitou či nevolností při chemoterapii, ale i intenzivního výzkumu, množí se také důkazy o tom, že dlouhodobé rekreační užívání marihuany je podobně jako kouření tabáku spojeno se zvýšením kardiovaskulárního rizika. Recentní data z robustní retrospektivní studie i nedávno prezentované metaanalýzy navíc vyvolávají vážné pochybnosti o tom, že rekreační užívání marihuany představuje jen nevýznamné kardiovaskulární riziko, jak se velká část veřejnost domnívá.

Konopí zvyšuje riziko IM, CMP i HF

Retrospektivní studie zveřejněná v březnu 2025 v časopise JACC Advances (Kamel I et al., JACC Adv 2025) analyzovala anonymizované lékařské záznamy z globální sítě TriNetX od 4,6 milionu pacientů z USA, Kanady a EU. Autoři studie se zaměřili na údaje osob ve věku ≤ 50 let z let 2010 až 2018, které rozdělili do dvou skupin: v první byli uživatelé marihuany, zatímco ve druhé osoby bez zkušeností s konopím. Jinak byly obě skupiny z hlediska demografických údajů a výchozích zdravotních charakteristik srovnatelné a každá představovala záznamy od bezmála 90 000 osob. Všichni účastníci neměli na začátku studie žádné významné kardiovaskulární komorbidity, jako je hypertenze, dyslipidemie, diabetes, a neužívali tabák ani netrpěli ischemickou chorobou srdeční.

Z analýzy těchto dat vyplynulo, že během průměrného sledování více než tří let měli uživatelé konopí více než šestinásobně vyšší riziko infarktu myokardu (IM; RR = 6,185; 95% CI, 4,892–7,82), čtyřnásobně vyšší riziko ischemické cévní mozkové příhody (CMP; RR = 4,333; 95% CI, 3,419–5,493), dvojnásobně zvýšené riziko srdečního selhání (HF; RR = 2,029; 95% CI, 1,795–2,293) a trojnásobně vyšší riziko úmrtí z kardiovaskulárních příčin.

Metaanalýza podporuje škodlivost konopí

Kromě toho prezentoval americký kardiolog z Boston University Ibrahim Kamel s kolegy na letošním kongresu ACC rozsáhlou metaanalýzu 12 dříve publikovaných studií (10 z USA, 1 z Kanady a 1 z Indie). Studie se zaměřily na hodnocení užívání konopí a riziko infarktu myokardu a dohromady zahrnovaly údaje od 75 milionů osob. Sedm studií jednotlivě zjistilo významnou pozitivní souvislost mezi užíváním marihuany a výskytem infarktu, zatímco čtyři neprokázaly žádný významný rozdíl a jedna studie zjistila nižší riziko infarktu ve skupině, která užívala konopí. Celkově měli aktivní uživatelé marihuany 1,5× vyšší pravděpodobnost infarktu myokardu ve srovnání s těmi, kteří konopí neužívali.

Metaanalýza však nebyla schopna zohlednit užívání tabáku, užívání jiných látek ani délku či typ užívání konopí. Některé studie neobsahovaly informace o věku účastníků, ale průměrný věk u těch, které je obsahovaly, byl 41 let, což naznačuje, že celkový soubor odrážel relativně mladou populaci. „Při interpretaci výsledků bychom měli být opatrní, protože konzumace marihuany je obvykle spojována s jinými drogami, jako je kokain či jiné nelegální látky, které v analýze nemohly být zohledněny,“ upozornil I. Kamel s tím, že pacienti by měli být informováni o tom, že dat o škodlivosti marihuany přibývá.

Rozvoj endotelové dysfunkce

Jaké mechanismy by mohly nežádoucí kardiovaskulární účinky marihuany vysvětlit? Studie publikovaná v JAMA Cardiology výzkumným týmem z University of California v San Franciscu (Mohammadi L et al., JAMA Cardiol 2025) ukazuje, že pravidelné užívání konopí, ať už ve formě kouření nebo potravin či nápojů obsahujících účinné látky z konopí, především THC a CBD (kanabidiol), vede k významnému snížení endotelové funkce a narušení cévní reaktivity. Tento účinek je srovnatelný s negativními dopady tabákového kouře. Navíc bylo pozorováno zvýšení zánětlivých markerů a známky proarytmického působení.

I když se pozornost lékařů při hodnocení zdravotních rizik marihuany často zaměřuje na kouření, nemělo by se zapomínat, že podobná kardiovaskulární rizika mohou hrozit i při perorálním užívání konopí, zejména ve formě tzv. ediblů. Tento pojem označuje potraviny nebo nápoje obsahující THC či jiné kanabinoidy – typicky jde o sušenky, čokolády, bonbony, ale i oleje a nápoje. Oproti inhalaci má tato forma delší nástup účinku (obvykle 30–90 minut), ale často i výraznější a déle trvající efekt, což může vést k neúmyslnému předávkování.

Proč se dotazovat na užívání marihuany?

Podle I. Kamela je na čase přestat vnímat konopí jako „měkčí“ a „bezpečnější“ drogu. Podle něj by se lékaři měli pacientů na užívání konopí ptát zcela rutinně, stejně jako na konzumaci cigaret či alkoholu. Mnoho pacientů totiž při běžném dotazování uvede, že nekouří, avšak na cílený dotaz na konopí přiznají jeho pravidelné užívání.

Lékaři v ambulanci by měli konopí aktivně zohledňovat při hodnocení kardiovaskulárního rizika, zejména u mladších pacientů s atypickými příhodami bez klasických rizikových faktorů. Zvláštní pozornost by měla být věnována edukaci mladých dospělých, mezi nimiž je konopí vnímáno jako „přírodní a bezpečná“ alternativa.

S pacienty je vhodné o konopí mluvit otevřeně, bez moralizování, ale s důrazem na medicínsky podložená fakta – podobně jako se dnes běžně informuje o rizicích kouření či nadměrné konzumace alkoholu. Kromě dotazů na „kouření marihuany“ je důležité aktivně se ptát i na možné perorální formy užívání, které jsou vnímány jako méně rizikové, avšak často mylně.

Vzhledem k vysoké prevalenci užívání konopí a rostoucímu počtu dostupných studií je možná načase začlenit hodnocení užívání kanabinoidů do rutinní praxe. Jde o praktický krok, který může pomoci včas rozpoznat rizikové pacienty a snížit výskyt závažných kardiovaskulárních příhod – a to třeba jen díky jediné, správně položené otázce: Užíváte marihuanu?

(red)