Našli vědci konečně zásadní zbraň v boji proti hypertenzi?

Hypertenze představuje vážné zdravotní riziko, které je často spojováno s vysokým příjmem sodíku ve stravě. Podle WHO je však vysoký krevní tlak (TK) hlavním rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění a kardiovaskulární mortality. Snížení příjmu sodíku by tak mohlo být jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snížit nejen riziko hypertenze, ale i dalších kardiovaskulárních onemocnění.

Výzkumníci proto analyzovali data více než 600 jedinců ve věku 55 let nebo starších, kteří měli krevní tlak nižší než 140/90 mm Hg, neužívali žádná antihypertenziva a účastnili se multicentrické randomizované studie DECIDE-Salt, probíhající v čínských zařízeních péče o seniory a sledující dopad strategií snižování sodíku na TK. Zhruba tři čtvrtiny souboru sledovaného v následné post hoc analýze tvořili muži, průměrný věk činil 71 let a průměrná hodnota TK 122/74 mm Hg, přičemž 298 dospělých po dobu dvou let konzumovalo běžnou kuchyňskou sůl a 313 náhražku soli obsahující 62,5 % NaCl, 25 % KCl a 12,5 % dochucovadel.

Překvapivý pokles rizika hypertenze

Ukázalo se, že po dvou letech byla incidence hypertenze 11,7 versus 24,3 na 100 osoboroků ve prospěch skupiny užívající náhražku soli, což představovalo pokles rizika o 40 % (adjustované HR 0,6; p = 0,02). Výskyt epizod hypotenze se však mezi oběma skupinami nijak významně nelišil. Z výsledků dále vyplynulo, že průměrný systolický a diastolický TK se u jedinců užívajících substituci soli oproti výchozí hodnotě nezměnil (–0,3/0,2 mm Hg), zatímco u jedinců konzumujících běžnou sůl se zvýšil o 7/2,1 mm Hg. V konečném důsledku tedy došlo ve skupině s náhražkou soli v porovnání s druhou skupinou k poklesu TK o 8/2 mm Hg.

„Naše data jsou průlomová v tom, že nabízejí způsob, jak udržovat normotenzi i ve vyšším věku a tím minimalizovat kardiovaskulární riziko, aniž by se senioři museli vzdát lahodné chuti svých oblíbených jídel,“ konstatoval Y. Wu a dodal, že díky pozitivnímu účinku na snížení krevního tlaku, prokázanému v předchozích studiích, se náhražka soli obohacená o draslík jeví jako prospěšná pro všechny lidi, ať už hypertoniky, tak normotoniky. Je proto podle něj žádoucí zamyslet se nad celopopulační strategií pro prevenci a kontrolu hypertenze a kardiovaskulárních onemocnění. „Přestože studie zahrnovala pouze účastníky ve věku 55 let a starší, epidemie hypertenze a její souvislost s příjmem sodíku a draslíku nejsou omezeny pouze na starší dospělé. Proto se domníváme, že by substituce soli měla být prospěšná i pro mladší jedince,“ naznačil Y. Wu.

Kde zasáhnout nejefektivněji?

V doprovodném komentáři Dr. Rik Olde Engberink, PhD, z Amsterdam University Medical Center v Nizozemí uvedl, že studie představuje atraktivní alternativu k celosvětově selhávající strategii zaměřené na redukci příjmu soli. „Ve studii DECIDE-Salt totiž s náhražkou soli pracoval personál kuchyně, který připravoval pokrmy, přičemž pečovatelské zařízení smělo podávat jídlo z externích zdrojů maximálně jednou týdně. Takový přístup může mít větší dopad na příjem sodíku a draslíku, a tím i na krevní tlak a dlouhodobé výsledky, než když náhražku soli používá během vaření nebo jídla každý jedinec sám. Z tohoto důvodu by měly být náhražky soli implementovány potravinářským průmyslem již na počátku potravinového řetězce, aby se zlepšil poměr sodíku a draslíku ve zpracovaných potravinách, které jsou zodpovědné za 70 % příjmu soli,“ dodal R. Olde Engberink.

Zvažovat riziko hyperkalemie

Dr. Ankur Shah z Warren Alpert Medical School při Brown University, Rhode Island (USA), uvedl pro medicínský webový zpravodal Medscape Cardiology, že post hoc analýza studie DECIDE-Salt je pozoruhodná kvůli dosud omezeným a protichůdným zprávám o účincích substituce soli u osob s normálním krevním tlakem. „Neustále přibývá literatura o vlivu náhražky soli na kontrolu hypertenze, ale o prevenci se ví méně,“ dodal s tím, že asi největším omezením analýzy je extrapolace dat ze seniorské populace na populaci obecnou.

Potenciální riziko pak mohou náhražky soli představovat u pacientů s onemocněním ledvin, kterým se obvykle doporučuje snížit příjem draslíku. „Doplňování draslíku by mohlo vést k hyperkalemii, která může být život ohrožující, pokud je závažná. Opatrní by měli být také pacienti užívající léky, jež narušují schopnost ledvin vylučovat draslík,“ upozornil A. Shah.

3 důležité praktické rady pro pacienty

Několik praktických rad, jak snížit příjem sodíku ve stravě, poskytují mimo jiné doporučení American Heart Association:

• Při nákupu pečlivě vybírat balené a zpracované potraviny – vybírat čerstvou a mraženou drůbež, do které nebyl vstříknut roztok sodíku (na obalu označeno jako „vývar“, „fyziologický roztok“ nebo „roztok sodíku“); s opatrností vybírat koření (sójová omáčka, salátové dresinky, dipy, kečup, zavařované salsy, kapary, hořčice, nakládané okurky, olivy a jiné pochutiny mohou obsahovat sodík); vybírat konzervovanou zeleninu označenou „bez přidání soli“ apod.
• Při přípravě jídla – používat aromatické přísady (cibule, česnek, bylinky, koření, citrusové šťávy, octy), které mohou dodat jídlu chuť bez nutnosti přidávat velké množství soli; scedit a propláchnout konzervovanou zeleninu; těstoviny, rýži a cereálie vařit bez soli; pravidelně si dopřávat jídla s vysokým obsahem draslíku (například batáty, brambory, rajčata, bílé fazole, odtučněný jogurt, pomeranče, banány, meloun) apod.
• V restauracích – požádat o přípravu jídla bez přidávání soli; ochutnat jídlo ještě před přidáním soli (pro zvýraznění chuti použít například čerstvě mletý černý pepř nebo šťávu z čerstvého citronu či limetky); dávat si pozor na nakládané, slané, grilované, konzervované či uzené potraviny, vývary, sójové omáčky, omáčky miso nebo teriyaki, které mívají vysoký obsah sodíku; zkontrolovat velikost porcí (snížení kalorií obvykle znamená i snížení sodíku) apod.

(red)