Jak diabetologové hodnotí letošní kongres v Luhačovicích?

Luhačovické diadny jsou krátké. Všechna aktuální zajímavá témata, všechno, co bychom potřebovali slyšet, sdílet a rádi diskutovali, se do nich prostě nevejde. Jsem vděčná za průběžné komentáře k přednáškám na portálu ČDS, dozvím se aspoň rámcově, o čem byla řeč na přednáškách, které jsem nestihla. Někdy je hodně obtížné volit mezi Rondem, kinosálem, Společenským domem… Budu doufat, že se obsah přednášek bude postupně na portálu ČDS objevovat.

Jedním z dominujících témat byly technologie, které stále víc pronikají do léčby diabetu. Léčba inzulinovými pumpami, a především hybridními uzavřenými okruhy kompenzaci diabetiků hodně posunula. Jak vyplynulo z údajů z registru DiaPanther, nějaký typ kontinuálního senzoru má v centru IKEM 96 % diabetiků, a nemyslím, že by to v jiných centrech bylo významně odlišné. Skvělé je, že na kontinuální monitoraci od začátku roku dosáhnou i indikovaní diabetici 2. typu na intenzifikované inzulinoterapii. Pacienti si s tím vyhrají, to je zřejmé už z dosud používané profesionální monitorace. Nejen že si ověří, jak moc glykemii ovlivňuje jejich aktuální režimové chování, ale většina z nich dokáže zareagovat úpravou léčby, ti bystřejší nacvičí lepší flexibilní dávkování inzulinu. Jejich radost a úspěšnost mi dává zapomenout na administrativní úskalí, se kterými jsou začátky preskripce senzorů spojeny.

Další velmi diskutovanou oblastí byla obezitologie. Současná inkretinová léčba je jak u diabetiků, tak u nediabetiků myslím celosvětově velkým tématem. Pacienti i jejich přátelé a známí se mi sami hlásí o umožnění léčby, jediným limitem je snad jen cena těchto léčiv. Na kongresu nebyla z pochopitelných důvodů finanční stránka léčby prakticky zmiňována, z mé zkušenosti je to ale zatím v podstatě to jediné, co brání zkusit léčbu všem, kteří by o ni stáli. Ráda jsem se dozvěděla, na kolik dalších inkretinů se můžeme těšit, některé stávající přijdou do lékáren ve vyšších dávkách. Dokonce se snad chystají i léky blokující pokles svalové hmoty!

Jsem moc ráda, že dostaly prostor i psychologické otázky. Psychika diabetika dovede být křehká a úspěch léčby je na ní hodně závislý. O psychometrii u diabetiků jsem slyšela prvně. O bálintovských skupinách jsem už slyšela, ještě jsem účast nezkusila, nicméně myslím, že to je opravdu velmi přínosná záležitost. Kurs efektivní komunikace mě rovněž zaujal, to by se mělo učit už na fakultách (pokud se to tedy už neučí). Těšila jsem se na guidelines stran diabetického distresu, dozvěděla jsem se, že se na nich pracuje a že to vůbec není jednoduché. Budu se tedy těšit dál.

Na velmi přehledné přednášce MUDr. Vysočanové o hypertenzi mě hodně potěšila zmínka o významu selfmonitoringu krevního tlaku. Dlouhodobě se ho snažím prosazovat a dozvídám se zajímavá fakta. Jednak je vidět, že ambulance je svým způsobem stresor ať už v souvislosti s obavami z výsledku vyšetření nebo proto, že se na nás náš diabetik už zase těší, ale lze tak odhalit maskovanou hypertenzi. Ti, kteří jsou v rozpacích, zda jim přístroj měří správně, si ho přinesou do ambulance, a měření porovnáme. Smysluplnost léčby je pak postavena na úplně jiných základech, než když změříme tlak jen v ambulanci a jen jednou během vyšetření (s vícečetným měřením během vyšetření vyvolávám zatím u kolegů úsměv, ale věřte mi, zjišťuji hodně zajímavé skutečnosti).

Luhačovické diadny nabídly spoustu dalších zajímavých informací, projekt Betty (a našich 105 dětí s diagnostikovaným stadiem 2 diabetu 1. typu), zajímavosti kolem gestačního diabetu, nutrice atd. O tom třeba zase někdy příště.

Letošní Diabetologické dny v Luhačovicích hodnotím jako velmi podařené a přínosné. Odborný program byl vyvážený, aktuální a reflektoval rychlý vývoj oboru – zejména v oblasti moderní farmakoterapie, technologií a komplexního přístupu k pacientovi. Velmi mile mne překvapilo i právní okénko; jen je škoda, že organizačně-ekonomicko-právních vstupů není více.

Nejvíce ve mně rezonoval důraz na individualizaci léčby a posun od čistě glukocentrického pohledu ke kardiometabolickému řízení rizika. Silná byla témata spojená s časnějším podáním moderních antidiabetik s kardiovaskulárním a renálním benefitem, stejně jako praktické zkušenosti s kontinuální monitorací glykemie. Velmi oceňuji i akcent nejen na problematiku léčby obezity, jako klíčového faktoru ovlivňujícího prognózu pacientů, ale i stále větší důraz na mezioborovou spolupráci a multioborové zaměření péče o diabetiky.

Za podnětné považuji i některé diskuse, které ukázaly rozdíl mezi výsledky klinických studií a reálnou dostupností péče. Právě tato konfrontace mě vedla k zamyšlení nad tím, jak efektivněji implementovat doporučené postupy do běžné praxe a je-li to vůbec reálné. Některé prezentace mě zároveň utvrdily v tom, že časnější a proaktivnější přístup k léčbě u rizikových pacientů má smysl a měl by být častěji zvažován a zohledňován rovněž i po ekonomické stránce věci.

Celkově tedy kongres hodnotím jako inspirativní a prakticky využitelný, s jasným posunem směrem k personalizované a komplexní péči o pacienty s diabetem. Možná jen pro další ročníky bych více kladla důraz i na organizačně-ekonomicko-právní záležitosti, které jsou nedílnou součástí naší každodenní péče o pacienty a dlouhá léta, vlastně doposud, tak silně opomíjeny.

Letošní diabetologické dny byly jako vždy nabité událostmi a novinkami. Ve srovnání s předchozími lety byly ještě o něco plnější oba sály, prakticky od začátku do konce kongresu, a to i přes krásné počasí venku. Dle mého celkového dojmu letos snad poprvé převládala témata a novinky z „jedničkové“ diabetologie. Velkým přelomem bude možnost intervence časných stadií diabetu 1. typu teplizumabem, což představil prof. Šumník spolu s úspěchem ČR v zapojení do screeningu dětí. Pro mě jednou z nejzajímavějších letošních přednášek byla Syllabova přednáška MUDr. Drnkové o cestě od počátků inzulinových pump k uzavřenému okruhu. Jejich týmem odvážně designované studie s plně uzavřeným okruhem, bez nutnosti zadávání sacharidů, jsou obdivuhodné a těším se na výsledky. Prvně jsem se tak doslechla podrobnosti o fungování algoritmu zcela uzavřených okruhů právě na krytí sacharidů, a to i těch rychle vstřebatelných. Běžné využití AI v pumpách tak pravděpodobně bude věc ne příliš vzdálené budoucnosti.

Velkým highlightem byla také přednáška letošního zahraničního hosta, prof. Tadeje Battelina ze Slovinska, který mluvil o včasné detekci diabetu pomocí senzorových technologií, o rizicích i jen mírně zvýšené glykemie a o dalších studiích a možnostech využití senzorů.

Podobné téma, ale z jiného úhlu, zmínil také MUDr. Novodvorský v technologické sekci ČDS, kde mluvil o přesnosti glukózových senzorů, zpochybněné dostatečnosti parametru MARD a o volání evropských diabetologických institucí po nastavení norem pro hodnocení senzorů.

Těší mě, jak je diabetologie dynamická specializace. Sice je stále něco nového, co je nutné se učit a sledovat, ale ostatní obory by nám mohly závidět.

Diabetologické dny v Luhačovicích oslavily 62. narozeniny. Podle kalendářního věku by jim mělo ubývat na síle a atraktivitě a měly by se pomalu chystat do důchodu. V kontrastu s touto skutečností lze bez nadsázky říci, že diadny v Luhačovicích jsou rok od roku z hlediska odborné kvality i organizace lepší a lepší. Je těžké vyzdvihnout jednu nebo dvě přednášky, které by mne zaujaly nejvíc.

Strhující byla úvodní Syllabova přednáška MUDr. L. Drnkové na téma současnosti a budoucnosti automatického dávkování inzulinu v léčbě diabetu. Neméně zajímavé byly prezentace týkající se screeningu časných fází diabetu 1. typu u dětí. Všichni držíme palce pediatrům a hlavně dětem, aby se podařilo dosáhnout v blízké budoucnosti na celoplošný screening. Velmi praktické byly přednášky MUDr. J. Šoupala o glukózových senzorech, včetně srozumitelného návodu na jejich předepisování. Přednáška prof. MUDr. M. Haluzíka shrnula současné možnosti farmakologické léčby obezity a nastínila slibný vývoj v blízké budoucnosti. MUDr. Z. Fedáková ve své přehledné prezentaci na téma hyperurikemie objasnila často diskutované a omyly ověnčené téma, kdy a v jakých souvislostech hyperurikemii farmakologicky ovlivňovat. A jistě se vyplatilo vydržet na kongresu až do soboty. Sobotní edukační blok byl výborný. O jeho atraktivitě svědčil i vysoký počet posluchačů, zdaleka nešlo jen o lékaře v procesu přípravy na atestaci. Ze sobotního programu bych vyzdvihla zejména sympozium o diabetu a těhotenství.

Letošní odborný program byl natolik přitažlivý, že bylo obtížné najít mezi přednáškami chvilku na procházku Luhačovicemi. Těm, kteří žili v Luhačovicích jen medicínou, bych pro relaxaci připomněla trochu z historie města. První stopy slovanského osídlení jsou datovány do 7.–9. století. Luhačovice = ves lidí Luhačových. Předpokládané osídlení Luhačovic je datováno do 12.–13. století, první písemná zmínka je z roku 1412. Význam Luhačovic vzrostl v 17. století. V roce 1669 zveřejnil brněnský fyzik a doktor medicíny Jan Ferdinand Hertod z Todtenfeldu ve své knize Tartaro-Mastix Moraviae (Moravský bič na usazeninu) výsledky svého zkoumání léčivého účinku luhačovických pramenů.

Letošní 62. diabetologické dny byly přínosné v mnoha směrech.

V první řadě se ujal vedení nový výbor ČDS v čele se staronovým předsedou prof. Martinem Prázným a staronovým sekretářem MUDr. Janem Šoupalem. V úvodu kongresu nepřekvapila vysoká úroveň presympozií. Velká pozornost se věnovala obezitě, což je pochopitelné, protože 85 % pacientů s diagnózou DM2 je obézních a přibývá i obézních diabetiků 1. typu.

Velký úspěch znamenal projekt Betty, v rámci kterého bylo v populačním screeningu časných stadií diabetu vyšetřeno 1 % populace ČR – více viz projektbetty.cz.

Kromě četných přednášek vysoké úrovně považuji za velmi přínosné setkání s mnoha kolegy a výměnu informací, konzultování problémů každého dne. Dále pro mne bylo velmi podstatné setkání a výměna názorů s kolegy ambulantními diabetology v rámci OSAD.

Letošní Diabetologické dny v Luhačovicích proběhly v úžasném jarním počasí. Jezdím sem už více než 30 let a každoročně mě znovu překvapí, jak dynamicky se obor vyvíjí – přibývají nové léky, technologie i doporučené postupy a udržet s tímto vývojem krok není vždy snadné.

Velmi si cením toho, že mladší kolegové mají pro nás, starší, pochopení, i pokud jde o pomalejší orientaci v technologických novinkách. Z letošních technologických témat ve mně nejvíce rezonovala preskripce senzorů pro pacienty s diabetem 2. typu. Sama mám čerstvou zkušenost s tím, jak administrativně náročný tento proces může být – od zamítání revizními lékaři až po odvolávání. Doufám, že se situace již zklidnila a celý postup bude do budoucna jednodušší.

V minulosti se nám mladší kardiologové smáli, že k atestaci nám stačí dvě otázky, diabetes mellitus 1. a 2. typu. Dnes se stala diabetologie velmi dynamickým oborem s novými léky, stále se prohlubuje multidisciplinární spolupráce, individuální přístup. Velmi oceňuji možnosti centrové péče o děti s diabetem 1. typu, přínos projektu DiaPanther a registru ČENDA, které významně přispívají ke zkvalitnění péče o pacienty s diabetem 1. typu, i spolupráci s Diabetologickým centrem III. interní kliniky FN Olomouc.

Celým kongresem zněla hlavně tři základní témata: obezita a diabetes, technologie a komplikace diabetu.

Velmi mne nadchlo sympozium ČDS – Obezita a diabetes, jedna nemoc a jedna společná strategie. Diskutovalo se na něm o aktuálně dostupné farmakoterapii a blízké i trochu vzdálenější budoucnosti. Dnešní léky ze skupin GLP-1 receptorových agonistů a novější duální agonisté prokazatelně zlepšují kompenzaci diabetu, redukují hmotnost a mají studiemi prokázanou kardiovaskulární bezpečnost. Stále méně se mluví o bariatrické chirurgii. Velmi mne zaujala problematika obezity u diabetu 1. typu a nutriční management. Velkým problémem je deficit v příjmu bílkovin, rizika sarkopenie, nízký přísun tekutin a vlákniny.

Přednáška Automatizované dávkování inzulinu nám osvětlila současný stav a budoucí perspektivy této terapie. Zajímavé byly i přednášky s problematikou kardiorenálního syndromu, léčba seniorů s frailty syndromem.

Každý rok přijíždím do ambulance s nadšením a nápady. Letos bych chtěla oslovit a najít nutričního terapeuta a pokusit se najít „fitko“ kam bych mohla odeslat naše nemocné středního věku ke konzultaci, najít pro ně možnosti vhodné pohybové aktivity. Čekám i na další informace o léčení seniorů, protože jejich přeléčování jim může zkracovat délku života.

Velké díky MUDr. Janu Šoupalovi za práci v technologické sekci a organizaci edukačních seminářů pro ambulantní diabetology.

Už teď se těším na podzimní Poděbrady 2026 a na jaro v Luhačovicích 2027.