Etrasimod v léčbě ulcerózní kolitidy po selhání konvenční terapie

Prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., AGAF, z Klinického centra ISCARE a Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN v Praze, představil na 18. vzdělávacích a diskuzních Gastroenterologických dnech v Karlových Varech žhavou novinku v léčbě ulcerózní kolitidy se střední a vysokou aktivitou – modulátor sfingosin-1-fosfátových receptorů etrasimod, ze skupiny takzvaných malých molekul.

Lze shrnout, že:

• Etrasimod blokuje aktivitu a výstup aktivovaných lymfocytů z lymfatické tkáně do krevního řečiště a tím blokuje vstup aktivovaných bílých krvinek, lymfocytů, do střevní tkáně.
• Na rozdíl od běžného designu studií s re-randomizací responderů nemuseli pacienti v registračních studiích ELEVATE 12 a 52 s etrasimodem dosáhnout objektivních kritérií klinické odpovědi, aby mohli v léčbě pokračovat i po 12. týdnu. Výsledky byly nadmíru pozitivní. Byly pozorovány vyšší míry klinické remise jak v týdnu 12 (se změnou o 20 %), tak v týdnu 52 (se změnou o 25 %). V obou větvích byly také splněny hlavní sledované sekundární endpointy – například endoskopické zlepšení, symptomatická remise, klinická odpověď či endoskopická a histologická remise.
• Ve studiích ELEVATE byl také patrný významný podíl nemocných, kteří při terapii etrasimodem dosáhli remise bez nutnosti podávání kortikoidů, a to nejen v týdnu 52, ale relativně brzy i krátce od začátku terapie.
• Velmi pozitivní bylo také ojedinělé zařazení 64 pacientů s izolovanou proktitidou bez exclusion kritéria. Ukázalo se, že efekt etrasimodu je i v tomto případě velmi dobrý, a to dokonce u distální proktitidy. Klinické remise dosahovalo ve 12. týdnu 43 % a v 52. týdnu 44 % sledovaných.
• Etrasimod má i příznivý bezpečnostní profil – ve studiích byl při jeho podávání výskyt infekcí srovnatelný s placebem.

Více v úvodním videu.

(red)