Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
Chronická spontánní kopřivka (CSU – chronic spontaneous urticaria), postihující až 1 % populace, je považována za devastující onemocnění, které má zásadní vliv na pacientův život, jeho práci, rodinu, zdravotní systém i společnost. Navzdory existujícím a pravidelně aktualizovaným doporučeným postupům stále v některých případech trvá neúnosně dlouho, než je nemocný s CSU správně diagnostikován a adekvátně léčen. Jde přitom o komplexní autoimunitní chorobu, u níž je kompletní remise reálným cílem.
Na symptomech kopřivky se podílejí zánětlivé mediátory uvolňované z mastocytů a stimulující zakončení senzorických nervů, což vyvolává pruritus. Současně dochází k vazodilataci, úniku plazmy a vzniku typických pomfů, popřípadě angioedému. To platí jak u akutní, tak u chronické indukovatelné urtikárie. U CSU jsou navíc do postiženého místa atrahovány imunitní buňky stimulující mastocyty, což vytváří bludný kruh. Na to, jak tento bludný kruh rozetnout, se v našem videu zaměřila MUDr. Nina Benáková, Ph.D., z Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a dermatologické ambulance Immuno-Flow.
Základem 1. linie léčby jsou nesedativní antihistaminika, dostupná a bezpečná léčiva, ve standardním nebo zvýšeném dávkování, k nimž lze při malém efektu ve 2. linii přidat omalizumab a ve 3. linii cyklosporin A. „Antihistaminika mají celkem fascinující schopnost: navzdory autoimunitní povaze choroby dochází při dlouhodobé léčbě ke slábnutí její intenzity, čili jde o ,disease modifying drug‘,“ dodává N. Benáková a připomíná, že je nutné léčit intenzivně a souvisle, ideálně rok do kompletní remise, v čemž nemocní často chybují, a proto je nutné je náležitě edukovat.
Nejčastějším pochybením lékaře je otálení se zvýšením dávek antihistaminik, přestože je toto navýšení základem léčebného algoritmu. Místo toho se terapie mění a přechází se na jiné přípravky ve stejné, nízké dávce. „Prokázalo se, že nemá smysl měnit tuto léčbu za jiné antihistaminikum v tom samém nízkém dávkování,“ říká N. Nina Benáková a připomíná, že moderní antihistaminika nejsou jen nárazovou úlevou, ale mají potenciál modifikovat průběh choroby.
Ale co s úpornými případy? Většina pacientů, až 50 %, reaguje na standardní dávky antihistaminik, dalších 10 až 20 % na dávky dvojnásobné a dalších 10 % na trojnásobné zvýšení dávky. Bohužel 10 až 15 % nemocných nereaguje dostatečně ani na 4krát zvýšené dávkování antihistaminika. N. Benáková se proto zabývá tím, jaká je cesta těchto pacientů systémem, jak dokumentovat závažnost nemoci a kde nemocného následně léčit. V závěru vás seznámí s praktickými doporučeními v léčbě CSU.
Podívejte se na celé video, abyste u svých pacientů dosáhli setrvalé remise.
Podívejte se také na video: Jak poznat chronickou kopřivku?
Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
Opouštíte prostředí společnosti Pfizer, spol. s r. o.
Společnost Pfizer, spol. s r. o., neručí za obsah stránek, které hodláte navštívit.
Přejete si pokračovat?